Papírový model - Kolínská katedrála

• Papírový model - vystřihovánka.
• Rozměry (v x š x h): 53 x 49 x 29 cm.
• Měřítko: 1:300.
• Stupeň obtížnosti: 3.

Již v pozdně románské době se křesťané z Kolína shromažďovali na místě, kde stojí dnešní Dóm. Prvotní Dóm byl dokončen asi okolo roku 870 v karolínském stavebním slohu a v následujících stoletích byl dále doplňován. Když byly v roce 1164 do Kolína přineseny relikvie svatých Tří králů, vzniklo z Dómu významné poutní místo. Proto se větší Dóm stal nutností. V roce 1248 byl starý Dóm zbourán a bylo započato se stavbou nového, gotického Dómu. Kostelní kůr mohl být posvěcen již v roce 1322. Byla zde uložena důležitá umělecká díla, jako Gerův kříž a relikvie svatých Tří králů. Kromě toho zde byli pochováni významní arcibiskupové a svatí. Hotová část byla oddělena od jiných částí staveb, aby bylo možné ji již využívat pro bohoslužby. Asi okolo roku 1530 musely být práce zastaveny, protože chyběly potřebné peníze. Přesto sloužil vnitřní prostor jako kostel. To se změnilo v roce 1794 obsazením Kolína francouzskými vojsky, která Dóm znesvětila a kromě jiného ho využívala jako skladiště a stáj pro koně. V roce 1801 Dóm opět sloužil jako kostel. S další stavbou Dómu se započalo v roce 1842. V roce 1864 se podařilo dokončit fasády příčných křídel, podélnou stavbu a křížovou loď. Věže byly dokončeny v roce 1880 – 632 let po započetí stavby. Ve druhé světové válce byl Dóm zasažen čtrnácti bombami, avšak nebyl zničen. Jeho opětovné vybudování však trvalo velmi dlouho. Dnes jsou však pořád ještě prováděny opravy, které jsou nutné z důvodu poškození z války, povětrnostními podmínkami a vlivy okolního prostředí. Dnešní Dóm má celkovou délku 144,58 metrů a celkovou šířku 86,25 metrů. Obě velké věže jsou vysoké cca 157 metrů. Je možné vystoupat až na vrchol věže. Nahoru vede 509 schodů. Kolínský Dóm je dnes považován za jednu z nejvýznamnějších staveb v celém Německu.

Jakožto „evropské mistrovské dílo gotické architektury“ byl v roce 1996 ustanoven jako světové kulturní dědictví UNESCO. O kolínském Dómu existuje mnoho pověstí. V jedné pověsti jde například o Gerův kříž, jeden z nejslavnějších pokladů Dómu. Kříž vytvořil arcibiskup Gero. Brzy poté se se zděšením zjistilo, že se v hlavě ukřižovaného vytvořila trhlina. Protože byl kříž již vysvěcen, nesměli ho opravovat řemeslníci. Arcibiskup Gero vzal úlomek kříže a kousek hostie a toto zastrčil do trhliny. Poté trhlina beze stopy zmizela. Mnoho pověstí se zabývá dlouho trvající dobou stavby. S ní spojené problémy vysvětlují pověsti tím, že čert vždy znovu zkoušel zabránit stavbě Dómu. Tak měl například zkusit zničit relikviář vhozením kamene. Díky Božímu zákroku se čert netrefil, kámen si však lze ještě dnes v Dómu prohlédnout. Jiná pověst vypráví, jak byl stavitel Dómu Gerhard von Ryle osloven čertem. Čert se s Rylem vsadil, že stihne mohutný Dóm postavit do tří let. Stavitel byl přesvědčen, že člověk, ve kterém nepoznal čerta, to nikdy nemůže stihnout a souhlasil. Čert však stanovil podmínku, že mu připadne stavitel s celou svojí rodinou, jestliže bude Dóm hotový dříve, než ráno zakokrhá první kohout. Když se o tom žena stavitele dozvěděla, rozhodla se čerta přelstít.

Kokrhání kohouta cvičila tak dlouho, dokud neznělo jako pravé a kohouti na něj dokonce reagovali. Poslední noc, dříve než uplynula lhůta a právě když byl nahoru vytahován poslední vrchol věže, začala kokrhat. Poté se téměř hotový Dóm zřítil a rodina byla zachráněna. Ještě mnoho staletí však trvalo, než byl Dóm opět postaven.