Papírový model - Hrad Neuschwanstein

• Papírový model - vystřihovánka.
• Rozměry (š x v x h): 30 x 59 x 20 cm .
• Měřítko: 1:250.
• Stupeň obtížnosti: 3.

Tato slavná stavba v blízkosti Füssenu, Allgäu byla vystavěna na vrcholu rozeklané skály nad hlubokou strží. Osmihranná věž je 76 metrů vysoká. Nápad na stavbu tohoto hradu pochází od krále Ludvíka II. Bavorského. „Zamýšlím nechat restaurovat zříceniny starého hradu u Pöllatu, zcela ve stylu starých germánských hradů, v nichž sídlili rytíři.“ Tato pasáž byla nalezena v dopise, který Ludvík II napsal svému příteli Richardu Wagnerovi. V horách obklopujících hrad chtěl král vytvořit enklávu jen pro sebe, jež by mu dovolila uniknout před problémy každodenního života.

Stavba začala 5. září 1869. Pod dohledem Eduarda Riedela byla jako první část celého komplexu dokončena stavba portálu. V roce 1872 Georg Dollmann převzal dozor a v roce 1881 střechu paláce dokončil. Během této doby pracovala na návrhu interiéru celá řada umělců a architektů. Julius Hofmann, jenž byl odpovědný za projekt od roku 1884, předal řemeslníkům různé návrhy, převedené do podrobných plánů. Král požadoval výkresy každého detailu v barvě a zlatě. Restaurování hradu trvalo 17 let (1869-1886), avšak projekt nebyl nikdy dokončen.

Malý hrad, dříve obsazený loupeživými barony, byl přeměněn na monumentální novoromantickou stavbu, zjevně podobnou hradu Wartburg, ležícímu v blízkosti Eisenachu. Tato podobnost je evidentní zvláště při prozkoumávání paláce. Tato hlavní část stavby se honosí čtyřmi poschodími, jež obsahují půvabné haly a komnaty, před nimiž mnoho návštěvníků ztrácí řeč. Vypadají, jakoby se objevily přímo z pohádky.

Král Ludvík II. sídlil ve svých soukromých prostorách v třetím patře paláce. Fresky znázorňují scény z básně o Nibelunzích, z „Lohengrina“, „Tristana a Isoldy“, „Edda“ atd. Proč chtěl být král obklopen těmito hrdiny z nordických legend a ság? Jednou z rozhodujících událostí, jež měly vliv na krále, byla inscenace Wagnerova Lohengrina, kterou viděl na jevišti, když mu bylo 16 let a kterou byl okouzlen a otřesen. Motiv spásy, jehož se „Lohengrin“ dotýká a jenž dominuje v „Parsifalovi“, měl rozhodující vliv na králův život. Ludvík II. pohlížel na hrad Neuschwanstein jako na Parsifalův hrad Svatého Grálu. Navíc, setkání Ludvíka II. s Richardem Wagnerem mělo nepředvídatelný vliv na životy obou. Král Ludvík II. podporoval Wagnerovo umění finančně, Wagnerovy motivy na druhé straně nadchly krále a vedly jej do snového světa, o jehož částečné uskutečnění se pokusil stavbou hradu Neuschwanstein.

Dva pokoje mezi svojí pracovnou a ložnicí nechal Ludvík II přeměnit na jeskyni s umělým vodopádem, osvětleným elektrickým světlem. Jeho ložnice byla rovněž vyzdobena v gotickém stylu za cenu nedozírných výdajů. Dokončení údajně trvalo sedmnácti řezbářům čtyři roky.

Jak byla tato kouzelná budova zaplacena? Finanční prostředky na restaurování hradu pocházely pouze z králova osobního majetku, jenž mu parlament každoročně poskytoval. Po nějaké době, krátce před královou smrtí, však byly finanční prostředky parlamentu vyčerpány. Král Ludvík II. požadoval, aby stavba pokračovala – na úvěr. Dne 12. června 1886 ráno vstoupila vládní delegace do soukromých pokojů krále, aby jej informovala, že byl prohlášen za duševně nemocného a byl mu přidělen poručník. Byl převezen do Lake Starnberg, kde pravděpodobně prošel léčbou. Následujícího dne se král a jeho lékař Dr. Gudden utopili v jezeře za tajemných okolností. V jednom z králových dopisů herečce Marii Dahn-Hausmann byla nalezena tato pasáž: „Zůstanu hádankou pro všechny, pro sebe i ostatní.“ Zdá se, jakoby věděl, že za čas se vynoří stovky legend o jeho smrti, jež budou inspirací a impulsem jak pro představivost lidí, tak pro umění.