Papírový model - Chrám sv.Petra v Římě

• Papírový model - vystřihovánka.
• Rozměry (v x š x h): 37 x 114 x 55 cm.
• Měřítko: 1:400.
• Stupeň obtížnosti: 3.

Bazilika sv. Petra Bazilika sv. Petra v papežském státě Vatikán je součástí světového kulturního dědictví organizace UNESCO. Je považována za největší kostelní architekturu na světě (délka 211.5 m, výška 132.5 m, průměr dómu 42 m). Bazilika přitahuje tisíce návštěvníků z celého světa, kteří každý den chtějí navštívit místo, kde je pohřben apoštol svatý Petr a kde je hlavní chrám papežův. Bazilika sv. Petra tak, jak dnes vypadá, je výtvorem mnoha generací architektů. Odráží duchovní přesvědčení a estetické ideály renesance a baroka. Z architektonického hlediska je bazilika sv. Petra typickou renesanční budovou, dokončenou v barokním stylu.

Náměstí sv. Petra Je to ohromující pocit, když vstoupíte do gigantické elipsy, objímající náměstí sv. Petra, jež se otvírá do zářivé a široké plochy přímo před očima návštěvníka (o průměru 273, respektive 226 metrů). Uprostřed náměstí je obrovitý obelisk, rámovaný dvěma mohutnými fontánami, tryskajícími přímo ze země; císař Caligula přivezl lodí tento obelisk z egyptské Alexandrie do Říma a nechal jej vztyčit ve svém cirku, koloseu. Podle zpráv z bible byl tento obelisk svědkem popravy apoštola sv. Petra a jeho přívrženců. Na 15 metrů vysoké kolonádě Bernini stojí více než 140 svatých soch v nadživotní velikosti. Tato kolonáda je dost široká, aby po ní mohly projíždět dva automobily. Vaše pozornost se nyní obrací k basilice a průčelí Carlo Madernas, jež hrubě odděluje náměstí od basiliky, avšak ve skutečnosti vytváří dojem velkého luxusu. Masivní konstrukce průčelí se sloupy a pilíři, přesahující dvě poschodí, je velmi pozoruhodná, stejně jako vchody, balkóny a okna. Z prostředního balkónu v druhém patře papež dává požehnání o důležitých křesťanských svátcích „Urbi et Orbi“, městu a světu. Je to rovněž místo, z něhož se veřejně vyhlašuje jméno nově zvoleného papeže, jakož i kanonizace nebo blahořečení. Na vrcholu průčelí stojí dvě sochy vysoké 5.70 m, zobrazující Krista s apoštoly.

Architektonická historie Podle biblických zpráv apoštol sv. Petr byl po popravě uložen k odpočinku poblíž Neronova cirku. Císař Constantine zadal ve 4. století nad touto hrobkou stavbu první vatikánské baziliky, v níž byl později Karel Veliký korunován na císaře. Ve středověku začala budova stále více chátrat, až papež Julius II. pověřil v roce 1506 architekta Bramanteho obnovou baziliky. Počínaje rokem 1547 převzal stavební práce Michelangelo.

Zjednodušil územní plány Bramanteho nanejvýš důmyslným způsobem a soustředil je do jednoduché centrální stavby. Bramante i Michelangelo plánovali centrální stavbu s půdorysem ve tvaru řeckého kříže. Po Michelangelově smrti architekti Maderna a Bernini ve stavebních pracích pokračovali. Upravili půdorys do tvaru latinského kříže; jinak řečeno, přidali hlavní loď chrámu, přiléhající k diagonálnímu průčelí, směřujícímu na Svatopetrské náměstí.

Interiér baziliky Vzhledem k tomu, že po spatření Svatopetrského náměstí si oko návštěvníka zvyklo na ohromný prostor a velikost, interiér baziliky sv. Petra se jeví méně gigantickým, než by bylo možno předpokládat. Nicméně tento interiér poskytuje prostor pro více než 60 000 lidí. Vedle hlavního oltáře je zde 29 dalších postranních oltářů a 23 papežských hrobek. Na tomto místě je třeba se zmínit o jednom z největších uměleckých děl: je to Michelangelova Pieta, kterou čtyřiadvacetiletý umělec vytvořil z mramorového bloku. Bazilika tudíž představuje dvě Michalengelova mistrovská díla, mezi nimiž se klene ohromný chronologický oblouk: Pietu vytvořil jako mladý muž, a dóm pak ve věku osmdesáti let.